Opoziční ANO podalo Ústavnímu soudu návrh na zrušení části zákona, kterou se škrtá státní příspěvek u doplňkového penzijního spoření pro důchodce. Konkrétně se to týká statisíců lidí, kteří jsou ve starobním důchodu nebo se do něj nyní chystají, a i přesto si nadále šetří v penzijních fondech.
Hnutí ANO mimo jiné vadí, že vláda nová ustanovení zákona, která začnou platit od července, vztáhla nejen na nové smlouvy, ale i na ty stávající. „Čtvrt milionu lidí bude v situaci, kdy pro ně už nebude motivační v systému zůstávat, protože nebudou dostávat žádné státní příspěvky, ale zároveň ho nebudou moci opustit, aniž by nepřišli o část, ba dokonce o všechny naspořené peníze,“ odůvodnila návrh místopředsedkyně ANO a šéfka jeho poslaneckého klubu Alena Schillerová.
To se podle ní týká zejména těch, kteří spoří méně než pět let. „Ti, kteří spoří méně než dva roky, by v případě spuštění systému přišli o všechno včetně svých vložených peněz,“ řekla.
Vláda podle ní tímto svým krokem de facto uvěznila velkou část spotřebitelů v pro ně nově zcela nevýhodném systému, a tím jim zabránila svobodně užívat svůj majetek, porušila princip rovnosti, právní jistoty, legitimních očekávání, zákaz pravé retroaktivity i obecné principy ochrany spotřebitele. „Zahrává si tak s důvěrou lidí mimořádně důležitý pilíř našeho ústavního systému,“ dodala Schillerová.
To, že lidem s přiznaným starobním důchodem už nebudou od července vypláceny státní příspěvky, vláda obhajuje tím, že jejich účelem je motivovat lidi k tvorbě úspor na důchodový věk, což s přiznáním důchodu přestává dávat smysl.
Malé šance na úspěch
Problematická se změna u starobních důchodců nezdá ani ústavnímu právníkovi Marku Antošovi z Právnické fakulty v Praze. A to i s ohledem na dosavadní rozsudky Ústavního soudu. „Státní příspěvek je něco, co představuje beneficium ze strany státu,“ řekl s tím, že stát rozhoduje o tom, jak své prostředky investuje. Nejedná se tak podle něj o pravou retroaktivitu. „Ale samozřejmě bych se s tím návrhem musel seznámit podrobně seznámit,“ dodal.
Ani podle ústavního právníka Ondřeje Preusse z téže fakulty nemá zřejmě hnutí ANO příliš velkou šanci na úspěch, byť historicky někteří stěžovatelé supěli na základě legitimního očekávání a zákazu retroaktivity. „Ale máme tady nález týkající se valorizací penzí z tohoto roku. A v něm se Ústavní soud zabýval podobnou argumentací, byť – a to je potřeba zdůraznit – v jiném kontextu. Odmítl tyto argumenty, protože je tu ještě jiný argument, totiž umožnit vládě vládnout,“ řekl s tím, že pokud by se přehnala váha legitimního očekávání, tak by nešlo měnit prakticky nic. I on by se ale musel seznámit s argumentací hnutí ANO podrobněji.
Vedle penzistů nově státní podporu nedostanou ani lidé, kteří si budou měsíčně spořit méně než pětistovku. Naopak těm, kteří si do penzijního fondu budou posílat minimálně 1700 korun, stát přispěje každý měsíc 340 korunami.
Zrušení příspěvku na penzijní připojištění postihne podle dřívějšího vyjádření Asociace penzijních společností zhruba milion aktuálně spořících penzistů, kteří kvůli tomu i se zhruba 150 miliardami korun odejdou ze systému. Příspěvky přestane stát poskytovat od července.
